
Title: Stop...Please
By: Lottie
Part: 1.díl
one direction are not output!
Už zase. Zase sedím na dívčích toaletách a po tvářích mi tečou slané potůčky slz,které posléze nacházejí místo na mém oblečení a zemi. Bylo mi úplně ukradené že právě přicházím o hodinu biologie a že za tento týden je to už po třetí,co jsem takhle utekla. Poslední dva měsíce pro mě byly opravdu náročné. Jak ráda bych řekla že jsem ten typ člověka,co ho nezajímají názory ostatních. Říká se že když člověk přijde o milovanou osobu stratí kus sebe. Řekla bych,že já přišla o mnohem víc,něž kus duše. Chybí mi. On jediný mi rozuměl a veděk o mě vše. Chránil mě a ujišťoval že mi nikdo neublíží.
Jinak hrobové ticho přerušil otravný zvuk zvonku nesoucí se celou školou. Chodby se začaly naplňovat studenty,pospíchající na obět. Chtěla jsem rychle odejít bez povšimnutí. Pozdě.
"Tak tady jsi Summer. Já si říkala že se schováš právě sem." ani jsem se nehla. Nechtěla jsem se znovu ponížit. Znovu už ne.
"Ty jsi zapoměla mluvit. Doma tě nenaučili slušnému chování." chytla mě po krkem a přirazila na dveře toalet.
"Prosím Kate. Nech mě být." zaprosila jsem zlomeným hlasem.
"A proč bych měla?" vysmála se mi do obličeje. Jen jsem dál s hrůzou v očích a srdcem v krku vyčkávala co se bude dít dál. Povolila stisk a já se ocitla na zemi.
"Jseš jen chudinka. Máš štěstí že dnes na tebe nemám náladu." plyvla na mě a než odešla stihla mě obdarovat fackou.
Ztěží jsem se zvedla a vydala ke své skřínce. Už tu nikdo nebyl,ani se nedivím. S mírným zavrzáním jsem otevřela svou sitě modrou skříňku pokreslenou černou lihovou fixou. Nandala jsem do ní učebnice,které nebudu potřebovat a vymněnila je za ty na další den. Už jsem měla namířeno k hlavním dvěřím univerzity. Jenže jsem zaslechla hlasy břibližující se ke mě. Podle hlasu jsem poznala ředitele Collinse a druhý hlas jsem nedokázala rozpoznat.
"Summer! Slečno počkejte." zaslechla jsem jak za mnou někdo volá. Zprudka jsem se otočila a prohlížela si chlapce v závěsu za Collinsem. Ani mi nedošlo že jsem ubrečená a mám na tváři stále začervenalí optisk ruky,který zanechala Kate.
"Proboha co se vám stalo Summer. Už zase." zakroutil na demnou hlavou ředitel. On moc dobře ví kdo to dělá,bohužel s tím nic nedělá,jelikož její otec je sponzor takže já bych neměla šanci.
"Promiňte,ale pospíchám a vy moc dobře víte co se mi stalo a kdo mi to udělal." otočila jsem se obou zády a odpochodovala si to ke dvěřím.
pozn. autora: Ahoj je tady první díl mojí první více dílné povídky :))) já vím že takových je tady mraky,ale i přesto budu doufat že se aspoň někomu bude líbit a oblíbí si tak jako já...takže určitě ohodnoťte,abych věděla jestli má cenu pokračovat a moc se omluvám za chyby :ppp
vaše Kriss










Určitě pokračuj, moc se mi to líbí.